Někteří jsou kvůli své závislosti na náhražce osobních vztahů zmeškat ty skutečné. Nemluvím jen o tom, že přijdete pozdě na schůzku. Jsou tací, kteří se díky práci ponoří do světa techniky, že přejedou hranice, sedíc ve vlaku nebo nepřijdou na svatbu, tedy ji nestihnou, jelikož paří na konzoli. Sociální bublina, kterou si kolem sebe vytváříme svými přáteli a "fanoušky" doslova zploštuje význam přátelství a ředí jeho pravý význam na nulové působení. Doma stačí, když si pustíte fcb, upnete svou pozornost k naprosto zástupnému problému, tváříte se důležitě a prskáte na děti a na ženu. Ideální způsob, jak všechny naučit, aby dělali to samé. Sociální interakce 4-členné rodiny (dva rodiče a dvě děti) je dneska 14 minut za den. Každý uživatel fcb na něm stráví v průměru 6 a 3/4 hodiny denně.
Navenek máte pocit, že jste ve spojení se všemi, ale uvnitř jasně cítíte, že jste ztratili spojení s lidmi, na kterých vám záleží. Většina lidí si po tomto prozření nasadí digitální klid, odejde brutálně rychle ze sociálních sítí a pak se zase po půstu vrací. Inu závislost se řeší obtížněji než se do ní dostává. Radikální krok má cenu v určité chvíli, ne však tady. Tady je totiž připoutanost tak silná, že je třeba se skutečně připravit na to, že je ji lepší zmírnit postupně než ji zrušit úplně.
Ironií mnoha živých setkání se svými známými, kolegy či přáteli nebo i příbuznými spočívá v tom, že mnozí z nich čtou vaše posty ši tweety a vy jejich. A myslíte si navzájem, že jste ve spojení!!! Uvědomíte si jen jediné. Že sice všichni dokážeme skvěle "VYSÍLAT", avšak málokdo z nás umí dobře skutečně "KOMUNIKOVAT". V prostoru několika znaků na twitteru vám unikají všechny intimní detaily jejich životů. Jistě, ti, kdož nesnášejí projevené emoce mohou namítnout, to je přece paráda. Ne, to není paráda. To je naše nechuť je vnímat. "NASLOUCHAT JIM".
Pohltí to každého. Tedy vaše EGO. Ta skupina obranných či útočných emočních mechanismů, která si hraje na člověka je v sedmém nebi. Pro něj je totiž pasivní přijímání cizích lidí a následná útočná protireakce, přímo božská mana. Dovolujeme si tak "MYSLET", že tak díky rychlosti a stručnosti faktických komunikačních poznámek po síti, vyřešíme více. Omyl. Tímto zploštujícím efektem totiž rychle a efektivně zničíme svou vlastní schopnost SMYSLŮ PLNÉ KOMUNIKACE s těmi, které znám a na kterých mi záleží. Více než realita nás zajímá příspěvek na zdi a "šťouchnutí". Prohlížíme fotografie, čteme, co druzí dělají a občas žárlíme na cokoliv. Tedy spíše pořád. Žárlivost se dá na síti vyvolat velmi snadno. Mučíme se sami tím, že se snažíme vytvářet také své vnější "já". A jaké já si asi vytvoříme pod falešným jménem i fotografií? A jak se tahle falešná identita promítne do našeho skutečného života?
Takže máme své digi-utopie. Máme své virtuální bazárky, skupinky a hloučky. Kdo by v nich nechtěl žít? Sociální sítě se po pár letech staly zmatečnými. Směsicí osobních a pracovních výkřiků do tmy. Plných těch jako odmítaných emocí.
A když se už někdy rozhodnete deaktivovat své profily, tak krom některých srandiček vyslechnete dokonce a to je tedy mnohem horší než psychologové z USA čekali, že mnoho lidí zareaguje, jako kdybyste vážně "umírali". Víte, pokud se rozhodnete skončit s gigitálním životem, bude to smrt jen mnoha jedniček a nul. Nikoliv vaše vlastní.
Jak, ale říkám, není to třeba. Tohle vyvedení ze závislosti, skončí dobře jen pro některé. 80% se zase vrací. Chce to začít cvičit. Vytvářet kroky, které vás povedou k tomu, abyste svůj život s digitálními medii uchopili za svůj konec a nenechali se jimi pasivně manipulovat. To, co budu v dalších týdnech publikovat není návod. jsou to možnosti, postupy, návrhy. Vy si vyberete. A když začnete něco tvořit, začnete řetězovou reakci, která dokáže vylepšit všechny oblasti vašeho života. Takže příště si probereme pro a proti, aby byla jasná naše POTŘEBA a tím pádem i další kroky.
MZZ
Štítky: #digitalní #technologie #moc #magie#predator #vztah #sebevědomi
