"Všichni tvrdí, že díky moderním technologiím jsme dnes mnohem více propojeni než dřív, já si myslím, že jsme si ještě nikdy nebyli tak vzdálení." - Drew Barrymor
Začne to pomalu. Je to jako, když se tygr plíží močálem tiše ke kořisti. Je to jako když koloušek stojí u močálů, z kterého pije a nevšimne si, že jeho lovec tentokrát použil cestu, kterou nečekal. Romantika okouzlení. A potom jen chrup a zlomený vaz.
V životě nás tohle přece potkat nemůže, říkáme si často. Doma jsme však jen už na setrvačník a v podstatě se tam nevyskytujeme. Jsme sice fyzicky doma, ale moc nad naším životem má smska nebo e-mail či messenger. Jo přes den je prima potěšit milou bytost smajlíkem. Ale co doma. Chce trochu vaší pozornosti a má ji kdo? Notebook? Tablet?
Často řešíme náš nevztah k sobě najednou přemírou přepychu. Tedy myslíme si, že plastové lehátko na Bali nám na pláži poskytuje pocit vyjímečnosti. Do doby než začneme hledat wi-finu. Je to přeci povinnost sledovat služební e-maily, no ne? Jsme-li on-line nejsme sami. V tom případě chápu pocit spouty partnerů, kteří to berou už skoro jako nevěru.
Pocit moci nás dokáže odříznout od světa stejně dobře jako deka hozená přes hlavu. Nevidíme a nevnímáme to, co máme přímo před očima. Vlastně se naši partneři a spolupracovníci musí mnohdy chovat jako ti predátoři, všimli jste si někdy? Musí nás násilím odtrhnout od přístrojů, z nichž pramení pocity naší moci. Třeba hlasovací kartičky poslanců v poslanecké sněmovně.
V tváří tvář predátorovi děláme jednoduché věci. Dýcháme. Vidíme. pohybujeme se. Díky tomu přežijeme. V dnešním interentovém světě však takový okamžik soustředění chybí. Miliardy operací rozbíjejí naši soustředěnost na miliardy kousků. Obrovská izolace. Proto tolik inklinujeme k nebezpečným hrám se životem v nichž mnohdy prohráváme. Dovádí nás k nim pocit vlastní moci. Toho, když stiskneme čudlík na mobilu a on rozsvítí obrazovku.
V posledních letech berou vedoucí manažery světových firem do klece s šelmou. A nechávají je tam. Většinu lidí to umění. Šelma i když školená je šelma. Cítí, vnímá váš strach. Nebo váš klid. Tam se opojení digitální výkonnosti a míra MBA sebevědomí rovná nule. Tváří tvář tygru si nemůžete vygooglit postup. Ale uvědomíte si nebezpečí digitálního světa.
Rozdrobenost duše do segmentů, které neznáte. Absolutní odtrženost od toho, na čem by nám mělo záležet nejvíce. Na lidech, které milujeme. Lidech, kteří se díky našemu opojení digitální mocí, stávají proti své vůli predátory.
MZZ
Štítky: #digitalní #technologie #moc #magie #predator #vztah #sebevědomi
Začne to pomalu. Je to jako, když se tygr plíží močálem tiše ke kořisti. Je to jako když koloušek stojí u močálů, z kterého pije a nevšimne si, že jeho lovec tentokrát použil cestu, kterou nečekal. Romantika okouzlení. A potom jen chrup a zlomený vaz.
V životě nás tohle přece potkat nemůže, říkáme si často. Doma jsme však jen už na setrvačník a v podstatě se tam nevyskytujeme. Jsme sice fyzicky doma, ale moc nad naším životem má smska nebo e-mail či messenger. Jo přes den je prima potěšit milou bytost smajlíkem. Ale co doma. Chce trochu vaší pozornosti a má ji kdo? Notebook? Tablet?
Často řešíme náš nevztah k sobě najednou přemírou přepychu. Tedy myslíme si, že plastové lehátko na Bali nám na pláži poskytuje pocit vyjímečnosti. Do doby než začneme hledat wi-finu. Je to přeci povinnost sledovat služební e-maily, no ne? Jsme-li on-line nejsme sami. V tom případě chápu pocit spouty partnerů, kteří to berou už skoro jako nevěru.
Pocit moci nás dokáže odříznout od světa stejně dobře jako deka hozená přes hlavu. Nevidíme a nevnímáme to, co máme přímo před očima. Vlastně se naši partneři a spolupracovníci musí mnohdy chovat jako ti predátoři, všimli jste si někdy? Musí nás násilím odtrhnout od přístrojů, z nichž pramení pocity naší moci. Třeba hlasovací kartičky poslanců v poslanecké sněmovně.
V tváří tvář predátorovi děláme jednoduché věci. Dýcháme. Vidíme. pohybujeme se. Díky tomu přežijeme. V dnešním interentovém světě však takový okamžik soustředění chybí. Miliardy operací rozbíjejí naši soustředěnost na miliardy kousků. Obrovská izolace. Proto tolik inklinujeme k nebezpečným hrám se životem v nichž mnohdy prohráváme. Dovádí nás k nim pocit vlastní moci. Toho, když stiskneme čudlík na mobilu a on rozsvítí obrazovku.
V posledních letech berou vedoucí manažery světových firem do klece s šelmou. A nechávají je tam. Většinu lidí to umění. Šelma i když školená je šelma. Cítí, vnímá váš strach. Nebo váš klid. Tam se opojení digitální výkonnosti a míra MBA sebevědomí rovná nule. Tváří tvář tygru si nemůžete vygooglit postup. Ale uvědomíte si nebezpečí digitálního světa.
Rozdrobenost duše do segmentů, které neznáte. Absolutní odtrženost od toho, na čem by nám mělo záležet nejvíce. Na lidech, které milujeme. Lidech, kteří se díky našemu opojení digitální mocí, stávají proti své vůli predátory.
MZZ
Štítky: #digitalní #technologie #moc #magie #predator #vztah #sebevědomi
Žádné komentáře:
Okomentovat