PEI = Pohyb + Emoce + Informace

Vyhoření není jen únava, je to systémová chyba v operačním systému naší ambice. Většina lidí, se kterými se v rámci mentoringu potkávám, se snaží o „restart“ tak, že prostě jen vymění kancelář, ale v hlavě si ponechají stejný software, který je k tomu ohni dovedl. Jenže jak už víš, nový začátek není návrat k tomu, co bylo. Je to vybudování úplně nové mapy světa. V mentorském procesu se v této fázi zaměřujeme na to, co v článku nazýváme „Předefinování“. Je to ten moment, kdy si musíte položit otázku: „Kdo jsem, když nejsem svůj výkon?“ Pro ženy v manažerských pozicích je to často děsivá prázdnota. Cítí stud, že „selhaly“, zatímco okolí jede dál. Ale právě v této prázdnotě se rodí skutečná síla. Skutečný lídr totiž není ten, kdo se nikdy nespálí, ale ten, kdo dokáže svou strategii změnit dřív, než shoří i základy jeho identity. Proč je to důležité? Protože pokud nezměníte systém, vaše tělo vás příště zastaví ještě brutálněji. Nová strategie musí stát na hodnotách, ne na termínech. Musíte...

Proč je každodenní učení silnější než si myslíme Učení obvykle nastává tehdy, když uděláte chybu a pak změníte své chování, abyste ji neopakovali. Učení je jedním z těch slov, která si při jejich vyslovení ostatní spojují s čímsi strukturovaným, oficiálním a až znepokojivě systematickým. Jsou to povětšinou místa našeho dětství. Školní lavice, tabule a křída, přezdívky učitelů a bohužel často ještě stále přítomný zápas s biflováním. S trochou nadsázky bychom mohli říct, že pro některé skončí učení ve chvíli, kdy si naposledy nasadí promoční střapce. Co když je to ale přesně naopak? Co když se to nejpodstatnější začínáme učit až ve chvíli, kdy opustíme učebny? Inu, každý den vstřebáváme nové informace. Učíme se neustále a většinu z toho si ani neuvědomujeme. Mozek není pasivní schránka, kterou jednou provždy naplníme. Je to procesor. Neustále propojuje, odpojuje, opravuje a hledá cesty, jak reagovat efektivněji. Neučíme se proto, že bychom se chtěli zlepšit. Učíme se, protože je to způso...

Červená barva je energie. Má nejdelší vlnovou délku a působí na naše tělo jako muleta na býka. Pojďme se bavit o barvách, jen trochu jinak. Barvy jsou nositelé informací Většina lidí si barvy spojuje s pocity. Červená? To je láska, krev, pro ty ortodoxní hřích. Zelená? Příroda. Modrá? Klid. Ale tahle slova barvy popisují nepřesně. Vznikla z kulturních symbolů regionů, v nichž žijeme i z našich osobních zkušeností. To je jistě v pořádku. Jen to neodráží ještě jednu rovinu, s níž barvy pracují, a tou je naše nevědomí. Zkusme se podívat na barvy jinak. Položili jste si někdy otázku, proč jsou barvy důležité pro život? Proč je na jednu stranu tolik podceňujeme a na druhou se jimi řídíme? Protože to jsou v prvé řadě nosiči informací. Jde o  část světelného spektra , které na nás působí. Nejsou ovlivněny kulturou, ideologií, vírou ani zkušenostmi. To vše totiž můžeme skrze mozek sami pro sebe nějak vysvětlit. Postavíme si bariéry, kterými pron...