„Každá dostatečně rozvinutá technologie je prakticky nerozeznatelná od magie.“ - Arthur C. Clarcke
Každá dieta vyzývá k umírněnosti, nikoliv k extrému. Moderní technologie není třeba ničit jako v éře první průmyslové revoluce. Učíme se je používat stejně jako se ony učí používat nás. Jsme polotovary.
A učíme se různě. Nicméně děláte např. tohle?
❎ Když se s někým bavíte a chcete si s něco poznamenat, vytáhnete si chytrý telefon?
❎ Když jste poslouchali druhého, co vám něco povídal a přitom žehlily prstem krycí sklo svého smartphonu, pamatovali jste si potom nějakou drobnost z jeho vyprávění?
❎ Měli jste někdy pocit, že dokud neuveřejníte svou událost na facebooku či twitteru, jakoby se ani nestala?
❎ Než chytré hračky moderního světa pronikly vaším životem, jak jste se dokázali soustředit?
❎ Rozbuší se vám srdce, když se vám na smartphonu rozbliká světýlko?
❎ Přerušíte při zazvonění mobilu veškerou činnost?
❎ Všimli jste si, že když dlouhodobě používáte mobil, že se díváte ředevším nahoru a dolu, ale už méně se rozhlížíte nalevo a napravo, když jdete po chodníku?
❎ Vidíte často temeno hlavy svého partnera či dítěte jako siluetu v odlesku videohry?
❎ Pociťujete uzkosti, pokud jste nějakou delší dobu offline?
❎ Víte, že byste neměli při řízení auta psát SMS a přesto to děláte?
❎ Sešli jste se s rodinou (přáteli) v jedné místnosti, ale každy z jejich členů měl jiné elktronické zařízení a nemluvili jste spolu?
I když neradi odpovídáme na otázky, které by mohly znamenat, to čeho se bojíme, pak pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli kladně, pak se dá předpokládat, že váš život ovlivňují více než si připouštíte moderní technologie.
V tomhle bodě většinu z vás asi napadne kde mám meč, lva a zbroj. Ne, ne, žádná Kingdom Come Deliverance. No war. Je na čase přestat válčit a uzavřít s technikou mír. Nebo snad chcete nenávidět svůj mobil, internetové připojení či e-mail?
Většina z nás se aspoň nepravidelně zamýšlí nad tím, co jí a pije. Velmi zřídka se však staráme o to, co to je ponořit se do světa techniky skoro nepřetržitě. Internetové stránky facebook či twitter nemají nálepky s nutriční hodnotou. Nikdo nereguluje množství dat, která vstřevbáváte, ale ani vaši efektivitu jejich zpracování a vyhodnocení.
Ještě v roce 1996 byly mobilní telefon a internet tou vysoce vyjimečnou, neznámou záležitostí. jako děti jsme si programovali hlasové schránky a velice naivně klikali na internetové reklamy. Nikdo nám neřekl "dost"!!! Žádný rodič nepřišel a neupozornil nás na důsledky. A tak většina průměrných spotřebitelů spadla do pasti "odbržděného dětství". Na youtubu se smáli děti ve videu a my nechtěli zůstat pozadu.
O pět let později (2011) se rozvířil trh se smartphony. Máme tolik nabíječek, že nevíme, která je ke kterému typu mobilu z nichž ty předposlední se jen válí v šuplíku. Den, kdy jsme se vyhnuli nějaké "www" snad ani nepamatujeme. Pobíháme slepě mezi uličkami v obchodních vćentrech a vybíráme si další technologické novinky. Stojíme tam, jak naprosto bezradné děti, jako zamilovaní "puboši". Ani nestačíme popadat dech. Oddáváme se jen své neřízené a odbržděné touze po nových digitálních hračkách. Jsme dočista digitálně přežraní. A potřebujeme dietu.
V roce 2000 mělo přístup k netu 48% lidí na světě. V roce 2011 už 79%. V roce 2000 bylo v USA na vysokorychlostní internet připojeno jen 3% domácností. V roce 2011 to bylo 63%. V roce 2001 je počet notebooku v USA 52% populace, 85% dospěchých má mobil a 96% mladých (18 - 29). Tolik data. tak jako tak jsme uzavřeli manželství aniž jsme si toho všimli. Jeden prsten vládne všem. Sice mnoho z nás v současnosti vnímá technologie spíše tak, že je čas na rozvod, ale to možná nebude nutné. Možná by stačilo najít naší předmanželskou smlouvu a pořádně si ji přečít? A o tom zase příště :) za týden.
MZZ
Každá dieta vyzývá k umírněnosti, nikoliv k extrému. Moderní technologie není třeba ničit jako v éře první průmyslové revoluce. Učíme se je používat stejně jako se ony učí používat nás. Jsme polotovary.
A učíme se různě. Nicméně děláte např. tohle?
❎ Když se s někým bavíte a chcete si s něco poznamenat, vytáhnete si chytrý telefon?
❎ Když jste poslouchali druhého, co vám něco povídal a přitom žehlily prstem krycí sklo svého smartphonu, pamatovali jste si potom nějakou drobnost z jeho vyprávění?
❎ Měli jste někdy pocit, že dokud neuveřejníte svou událost na facebooku či twitteru, jakoby se ani nestala?
❎ Než chytré hračky moderního světa pronikly vaším životem, jak jste se dokázali soustředit?
❎ Rozbuší se vám srdce, když se vám na smartphonu rozbliká světýlko?
❎ Přerušíte při zazvonění mobilu veškerou činnost?
❎ Všimli jste si, že když dlouhodobě používáte mobil, že se díváte ředevším nahoru a dolu, ale už méně se rozhlížíte nalevo a napravo, když jdete po chodníku?
❎ Vidíte často temeno hlavy svého partnera či dítěte jako siluetu v odlesku videohry?
❎ Pociťujete uzkosti, pokud jste nějakou delší dobu offline?
❎ Víte, že byste neměli při řízení auta psát SMS a přesto to děláte?
❎ Sešli jste se s rodinou (přáteli) v jedné místnosti, ale každy z jejich členů měl jiné elktronické zařízení a nemluvili jste spolu?
I když neradi odpovídáme na otázky, které by mohly znamenat, to čeho se bojíme, pak pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli kladně, pak se dá předpokládat, že váš život ovlivňují více než si připouštíte moderní technologie.
V tomhle bodě většinu z vás asi napadne kde mám meč, lva a zbroj. Ne, ne, žádná Kingdom Come Deliverance. No war. Je na čase přestat válčit a uzavřít s technikou mír. Nebo snad chcete nenávidět svůj mobil, internetové připojení či e-mail?
Většina z nás se aspoň nepravidelně zamýšlí nad tím, co jí a pije. Velmi zřídka se však staráme o to, co to je ponořit se do světa techniky skoro nepřetržitě. Internetové stránky facebook či twitter nemají nálepky s nutriční hodnotou. Nikdo nereguluje množství dat, která vstřevbáváte, ale ani vaši efektivitu jejich zpracování a vyhodnocení.
Ještě v roce 1996 byly mobilní telefon a internet tou vysoce vyjimečnou, neznámou záležitostí. jako děti jsme si programovali hlasové schránky a velice naivně klikali na internetové reklamy. Nikdo nám neřekl "dost"!!! Žádný rodič nepřišel a neupozornil nás na důsledky. A tak většina průměrných spotřebitelů spadla do pasti "odbržděného dětství". Na youtubu se smáli děti ve videu a my nechtěli zůstat pozadu.
O pět let později (2011) se rozvířil trh se smartphony. Máme tolik nabíječek, že nevíme, která je ke kterému typu mobilu z nichž ty předposlední se jen válí v šuplíku. Den, kdy jsme se vyhnuli nějaké "www" snad ani nepamatujeme. Pobíháme slepě mezi uličkami v obchodních vćentrech a vybíráme si další technologické novinky. Stojíme tam, jak naprosto bezradné děti, jako zamilovaní "puboši". Ani nestačíme popadat dech. Oddáváme se jen své neřízené a odbržděné touze po nových digitálních hračkách. Jsme dočista digitálně přežraní. A potřebujeme dietu.
V roce 2000 mělo přístup k netu 48% lidí na světě. V roce 2011 už 79%. V roce 2000 bylo v USA na vysokorychlostní internet připojeno jen 3% domácností. V roce 2011 to bylo 63%. V roce 2001 je počet notebooku v USA 52% populace, 85% dospěchých má mobil a 96% mladých (18 - 29). Tolik data. tak jako tak jsme uzavřeli manželství aniž jsme si toho všimli. Jeden prsten vládne všem. Sice mnoho z nás v současnosti vnímá technologie spíše tak, že je čas na rozvod, ale to možná nebude nutné. Možná by stačilo najít naší předmanželskou smlouvu a pořádně si ji přečít? A o tom zase příště :) za týden.
MZZ