"Všichni tvrdí, že díky moderním technologiím jsme dnes mnohem více propojeni než dřív, já si myslím, že jsme si ještě nikdy nebyli tak vzdálení." - Drew Barrymor
Všeho s mírou. Aneb pokud má jedinec jiný metabolismus, pak budeme mít my všichni naprosto jiné schopnosti vnímat a taky reagovat, na ten digitální svět kolem nás. Pokud se někdo radikálně odpojí od sítě, dopadá to tak, jako s neúspěšnou dietou. Sice radikálně zhubnete a pak naskáčou kila zase nahoru. Jo-jo efekt. Ono tedy říkat: "dávám si na měsíc voraz od facebooku a jedu do tichomoří" a pak měsíc oslňovat fotkami na instagramu, svědčí i trochu o nepochopení, co že to ten digitální svět, vlastně je. Trochu naše přetvářka?
Cílem diet je dosahovat rovnováhy. Cílem zdravého života není svět bez digitálu, ale jeho "zdravá" konzumace. Detoxikace, která se na nás chystá s nadcházejícím jarem je krátká a měla by nás spíše posunout k tomu, všímat si více souvislostí.
Jsem trendař. To, co je nové neokoukané, mě zajímá. A až příliš často sem se pídil za novinkou jen proto, že to byla novinka. Mnozí jsou stejní. Nemusíte být nositelem Nobelovy ceny za medicínu, abyste pochopili, že stav, kdy jíte moc velké množství stejného jídla, organismus prostě poškodí. Člověk není auto, aby mu stačil bezolovnatý benzín. Pořád.
New York Times v jednom z mnoha článku uváděných k problematice digitálního světa napsal, že průměrný uživatel počítače stihne navštívit 40 internetových stránek za den. To bylo před osmi lety. Kolik toho stihne za hodinu dnešní průměrný uživatel si netroufám hádat. Výrazy osamocených hlav, skloněných dolů a koukajících na display, hovoří za vše. V tramvaji jedete sami, i když je narváno.
Technika prostě nezmizí. Týká se každého z nás. Jde o to se naučit samostatně se rozhodovat, naučit se samostatně vyvozovat závěry. Jde spíše o cestičku z drobečků nežli o radikální řez. Je to v podstatě více o dress code nežli si umíme představit. Ano, i udělat dojem. Svým zdravým rozumem a slušným chováním v oblasti digitálních technologií.
Jde o to být spíše dobrým pánem než dobrým otrokem. Tak a o tom, co potom zase příště. MZZ
Všeho s mírou. Aneb pokud má jedinec jiný metabolismus, pak budeme mít my všichni naprosto jiné schopnosti vnímat a taky reagovat, na ten digitální svět kolem nás. Pokud se někdo radikálně odpojí od sítě, dopadá to tak, jako s neúspěšnou dietou. Sice radikálně zhubnete a pak naskáčou kila zase nahoru. Jo-jo efekt. Ono tedy říkat: "dávám si na měsíc voraz od facebooku a jedu do tichomoří" a pak měsíc oslňovat fotkami na instagramu, svědčí i trochu o nepochopení, co že to ten digitální svět, vlastně je. Trochu naše přetvářka?
Cílem diet je dosahovat rovnováhy. Cílem zdravého života není svět bez digitálu, ale jeho "zdravá" konzumace. Detoxikace, která se na nás chystá s nadcházejícím jarem je krátká a měla by nás spíše posunout k tomu, všímat si více souvislostí.
Jsem trendař. To, co je nové neokoukané, mě zajímá. A až příliš často sem se pídil za novinkou jen proto, že to byla novinka. Mnozí jsou stejní. Nemusíte být nositelem Nobelovy ceny za medicínu, abyste pochopili, že stav, kdy jíte moc velké množství stejného jídla, organismus prostě poškodí. Člověk není auto, aby mu stačil bezolovnatý benzín. Pořád.
New York Times v jednom z mnoha článku uváděných k problematice digitálního světa napsal, že průměrný uživatel počítače stihne navštívit 40 internetových stránek za den. To bylo před osmi lety. Kolik toho stihne za hodinu dnešní průměrný uživatel si netroufám hádat. Výrazy osamocených hlav, skloněných dolů a koukajících na display, hovoří za vše. V tramvaji jedete sami, i když je narváno.
Technika prostě nezmizí. Týká se každého z nás. Jde o to se naučit samostatně se rozhodovat, naučit se samostatně vyvozovat závěry. Jde spíše o cestičku z drobečků nežli o radikální řez. Je to v podstatě více o dress code nežli si umíme představit. Ano, i udělat dojem. Svým zdravým rozumem a slušným chováním v oblasti digitálních technologií.
Jde o to být spíše dobrým pánem než dobrým otrokem. Tak a o tom, co potom zase příště. MZZ