PEI = Pohyb + Emoce + Informace

👥 Stál jsem jednou na rušné chodbě úřadu a slyšel, jak se dva lidé zdraví. „Tak co děláš?" zeptal se první. Druhý chvíli mlčel, pak vyjmenoval funkci, oddělení a zkratku projektu. Ramena měl celou tu dobu trochu nahoře, jako by se omlouval. A mě napadlo, jak málo by stačilo, aby ta věta zněla úplně jinak. Existuje totiž malé cvičení, které mi několikrát obrátilo den. Nepotřebujete na něj appku ani volný víkend. Potřebujete jediné slovo a chvíli ticha. 🌱 Položte si nejdřív obvyklou otázku tak, jak vám ji kladou ostatní. „Co dělám?" Všimněte si, kam vás odnese. Skoro vždycky k výčtu, k pozici, k tomu, co máte odškrtnout. K výkonu. Je to otázka, která měří. A měřit sám sebe celý den je vyčerpávající práce bez výplaty. 🌤️ Teď do té věty propašujte jediné slovo. „Co rád dělám?" Sledujte, co se stane uvnitř. Pozornost se otočí od kolonky k člověku. Místo abyste se hodnotili, najednou si vzpomenete. Na to, u čeho ztrácíte pojem o čase. Mozek i srdce tu otázku milují, prot...

Šéfujete firmě, řídíte týmy, zvládáte krizové managementy, ale ruku na srdce, už jste někdy skutečně převzali zodpovědnost za to nejdůležitější, co máte, tedy za svou vlastní smrtelnost?  Většina lídrů, které jsem v životě potkal, má perfektně zpracované krizové plány pro případ výpadku trhu, ale jejich vlastní „daňové přiznání duše“ zeje prázdnotou.  Dospělost v mentoringovém smyslu totiž nezačíná první vyplacenou fakturou, ale okamžikem, kdy si přestanete lhát o tom, že jste nesmrtelní. Pokud se totiž bojíme konečnosti, bojíme se ve skutečnosti i plného nasazení v životě. V mentoringu se často setkávám s tím, že lidé zaměňují etiketu a vnější zdání za skutečnou kompetenci. Hrají roli „úspěšného a stabilního“, zatímco uvnitř nich křičí vyděšené dítě, které se snaží uplatit Boha nebo osud konáním dobrých skutků jen proto, aby si koupilo pár let navíc. Jenže skutečný růst vyžaduje projít ohněm krize bez masky. Zde jsou tři pilíře, na kterých stavím dospělost v kontextu naší kon...

Zkuste si představit, že se zítra ráno probudíte do úplného ticha, nikdo nepřipraví snídani, nikdo neodvede děti do školky a nikdo nezkontroluje, zda senior v sousedním domě potřebuje léky.  Ekonomika by se v grafech možná ještě pár hodin tvářila, že funguje, ale ve skutečnosti by se celý náš svět zastavil dříve, než byste stačili dopít kávu, pokud by ji tedy měl kdo uvařit. Tento experiment mi ukazuje, jak neuvěřitelně křehká je naše civilizace a jak moc její stabilitu dotujeme energií, kterou v účetnictví firem ani státu prostě nenajdete. Jako člověk, který se pohybuje v prostředí mentoringu a rozvoje, si všímám nebezpečného paradoxu, kdy měříme tuny betonu a objemy investic, ale přehlížíme tu nejpodstatnější infrastrukturu, kterou je lidská péče. Ženy ve věku mezi pětadvacítkou a pětapadesátkou jsou v tomto systému často těmi neviditelnými hasičkami, které udržují oheň v krbu i v kanceláři, zatímco jejich vlastní tělo běží v režimu life support. Tato neviditelná práce není jen s...