PEI = Pohyb + Emoce + Informace

🌚 Jeden člověk, kterého znám, pracuje nejlíp od deseti večer. Já jsem naopak nejlepší kolem šesté ráno, kdy svět ještě nikdo nenarušil. Oba děláme totéž, ale v úplně jiný čas. A oba jsme se tomu dlouho bránili, protože jsme se snažili fungovat podle cizího vzoru. Existuje zvláštní tyranie produktivního rána. Vstávej dřív, udělej za ostatními hodinu a půl. Ranní rutina, studená sprcha, šest stránek v deníku. Zní to lákavě. Funguje to pro ty, pro které to funguje. Pro ostatní je to jenom způsob, jak se ráno nenávidět trochu efektivněji. Hluboká práce – ta, kdy jdeš skutečně do hloubky – nemá universální čas. Má tvůj čas. A než ho najdeš, budeš ho hledat. 🔍 Tři věci, které stojí za to sledovat: Za prvé: Ve které části dne si přirozeně vzpomínáte na věci, které jste zapomněli? Mozek v klidné aktivaci má tendenci spontánně generovat – nápady, spojení, řešení. Kdy to u vás nastává? Ráno po probuzení, odpoledne po kávě, nebo pozdě večer? To místo je váš chronobiologický zlatý čas. Za druhé...

Sleduji lidi při řešení složitých úkolů a vidím stále stejný, děsivý obraz: vytřeštěné oči upřené na monitor, strnulá ramena a absolutně nehybný hrudník.  Vytvořil jsem řadu metodik pro efektivní učení a práci s informacemi, ale žádná z nich nefunguje, pokud se u toho dobrovolně dusíte. Digitální apnoe není jen neškodný zlozvyk, je to fyziologická sabotáž vašeho vlastního úspěchu.  Když přestanete dýchat, váš mozek vyhlásí stav nouze a vypne všechno, co není nezbytné pro přežití. První na ráně je váš prefrontální kortex, tedy centrum logiky a kreativity. 🧠 Skutečný kognitivní výkon vyžaduje stabilní přísun kyslíku, nikoli mozek paralyzovaný biochemickým stresem. Většina mých technik pro rozvoj intelektu začíná u uklidnění amygdaly. A nejrychlejší cesta k jejímu ovládnutí vede přes vaši bránici. Pokud se naučíte detekovat moment, kdy při otevírání náročného e-mailu nebo tabulky v Excelu zadržíte dech, získáte zpět kontrolu nad svým myšlením. Bez dostatečného okysličení se stá...

V pracovním světě se často mluví o výkonu, produktivitě a adaptabilitě. Jenže bez jedné dovednosti jsou všechny ostatní k ničemu: bez soustředění . A to je přesně to, co krátká videa potichu oslabují. Není náhoda, že manažeři dnes popisují neschopnost dotahovat věci do konce. Mozek přivykl krátkým stimulům a reaguje na práci stejně jako na feed: nebaví mě to, přepínám. Jenže v leadershipu to nefunguje. Vedení není sled krátkých rozhodnutí. Je to dlouhá, hluboká pozornost věnovaná lidem, procesům a smyslu. Trénink soustředění je proto klíčovou manažerskou dovedností. Kdo se nenaučí být v jednom okamžiku s jedním úkolem, bude řídit firmu způsobem, který připomíná swipe. A swipe není strategie. Aby se lídr stal opěrným bodem, musí si osvojit vnitřní pevnost: schopnost zůstat, když ostatní utíkají. V tom je síla. Ne v multitaskingu, ale v jediné přítomné chvíli, do které vloží celou svou pozornost. Praktické cvičení pro lídry: 5minutová kotva soustředění Vyber si jediný úkol, který...

Zatímco firmy investují do mindfulness výcviků, výzkum ukazuje, že i volné toulání mysli – mindlessness – pomáhá mozku vytvářet vzorce zásadní pro každodenní učení a fungování. Vědomá práce jako svatý grál produktivity Cal Newport ve své knize Deep Work nikoliv poprvé upozorňuje, že lidská schopnost hluboké koncentrace je omezená, jde maximálně o 3 až 4 hodiny denně, než začíná výkon a kvalita práce výrazně klesat. Navíc doba chytrých mobilů, Slacku, e‑mailů a meetingů stahuje naši energii pryč od vlastní práce. A tři hodiny hluboké soustředěné práce jsou tak možná až moc optimistické. Ano, mindfulness aneb dech, ticho, přítomnost mohou fungovat jako výborné kotvení. Jenže problémy nastávají, když se z toho, co bylo po staletí přirozené stane kult povinnosti. Nejenže často ignoruje kontext, ale může přerůst až v marketingově vycizelovaný rituál, říká se tomu tzv. McMindfulness. V něm nám prodávají specifické cvičení jako lék proti všemu. Jenže často bez hlubší duchovní a etické hloubk...