Voníš, tedy jsi

Ve tvých očích jsem viděl krásu.
Tvojí vůní jsem poznal lásku.
Tvým hlasem jsem poznal svoji vášeň.
Tvým srdcem jsem poznal Tebe.

Vůně, smysl, jenž nás provází od věků věků. Smysl naším věkem trochu podceňovaný. Co pro něj děláme? Depilujeme si podpaží, lijeme na sebe spousty vůní, eliminujeme tzv. zápachy. Jsme však potom schopni opravdu rozeznat to, co nám skutečně voní?

Nejsou naše smysly a hlavně čich odsouzeny k přijímání něčeho, co se dá jen těžko nazvat voňavou esencí? Příklad, jak funguje ranní vstávání: Žena ráno vstane, vyčistí si pleť mlékem nebo vodou (obě parfémované), pak použije svůj denní hydratační krém (parfémovaný) a nakonec si vezme make-up a pudr (obojí již dnes parfémováno).

Jaká směsice pachů musí vzniknout již jenom po tomto parfémovém bombardování a následném přelití voňavým deo sprejem či přímo parfémem, nechám na Vás. Pro naše nosy nic moc. Bránit se tomu můžeme např. použitím stejné řady produktů, která je sice parfémována, ale jen jednou vůní. Ale co naše normální vůně, pach člověka?

Nejsme naší civilizací omezeni již tolik, že se nejsme schopni „ani cítit“? Každý z nás, tak jak žije, prezentuje jednu lidskou identitu, která má i svůj specifický pach. Nezbavujeme se tím, že voníme mnohdy „stejně“, své identity? Možná by se mělo na školách zavést povinné hraní si s vůněmi. A nerozlišovat přitom, co je vůně a co tzv. zápach. Vždyť, kdo nám dal právo soudit, co je hezké a co nikoliv?

Učit naše děti opět pomalu čichat ke květinám na loukách, matky k tomu, jak jim voní pokožka jejich dětí, naše šaty, naše hračky, když jsme malí. Lépe by si totiž náš mozek pamatoval. Paměť a vůně je vztah velmi důležitý. Vzpomínáte na první láskyplný polibek na jarní louce? A co jste dělali i po několika desítkách let, když jste najednou před nosem ucítili tu krásnou vůni mateřídoušky jako tenkrát?

Vůně, smysl, jenž nás provází od věků věků. Smysl naším věkem trochu podceňovaný. Co pro něj děláme? Depilujeme si podpaží, lijeme na sebe spousty vůní, eliminujeme tzv. zápachy. Jsme však potom schopni opravdu rozeznat to, co nám skutečně voní?

Opět se nám vrátil ten pocit a vzpomínky. Proto doporučuji nedělit nic na vůni ani smrad, ale čichat ke všemu. Naše paměť si to zaslouží. Podporujme ji. Dávejme jí podněty. Neochuzujme se tak o jeden ze ztracených smyslů člověka. Budeme pak totiž chudí nejen na vůně, ale i duchem. Pachy nepůsobí jen na člověka, ale na celou živočišnou říši, jejíž nedílnou součástí jsme.

Feromony – objev posledních desítek let – nám např. pomáhají v účinném boji s lesními škůdci. Při těchto pokusech napadlo i některé vědce, zda by tyto látky nemohly vylučovat i lidské buňky. A ejhle, světe div se – ano.

Jak říkával, blahé paměti profesor speciální zoologie pan Komárek ve třicátých letech minulého století svým studentům: „Hoši, nežeňte se s dívkou, co vám nevoní, není vám příjemná a nevzrušuje. Zrak není při lásce důležitý. Krása zevšední a šerednost přestaneš vnímat. Sluch není rozhodující. Zvykneš si i na skřehotání. Hmat klame. Drsné láska ohladí. Ale čich nelze oklamat. Co je nepříjemné první noc, je nepříjemné až do smrti, nelze přivyknout.“

I v českém jazyce vyjadřujeme pocit: „ten člověk mi nevoní“ – neboli nesedne mi, tak to určitě neznamená, že zapáchá jako skunk. I když, jak jsem již říkal, kdo nám dává právo hodnotit skunka? Smrdí – možná – ale je to věc, která mu zachraňuje život. Vadilo by nám toto, kdyby měli lidé podobně vyvinuté pachové žlázy? Asi nikoliv.

Co lidem voní, by bylo na dlouhé povídání. Cokoliv. Naše smysly jsou schopny zachytit spoustu pachů. Jejich rozlišení je pak dáno mírou výkonnosti našich počitkových prahů. Je pouze na nás, zda se nám je podaří zvýšit.

Chtít více vnímat vůně by mělo být heslo pro letošní léto. Lidé budou více cestovat, potkávat se. Delší dny nám umožní více aktivit. Nastupuje krásné období roku. Přichází teplo, slunce a vůně.

Nenechávejme je kolem pomalu přejít a zmizet bez toho, že si sami přivoníme.


✨ Kým jsi, když zavoníš?

Krátké čichové cvičení pro návrat k sobě – v těle, emocích i mysli.

🔹 Kdy použít:

– když se cítíš mimo sebe, v chaosu nebo otupění
– když potřebuješ zpřítomnit tělo a zjemnit pozornost
– jako úvodní fázi před rozhodnutím, rozhovorem nebo osobní reflexí

🌀 Postup (3AXIS®)

1. Tělo – spodní osa
Zavři oči. Pomalý nádech nosem.
Vnímej vůni svého těla. Bez hodnocení. Je to vůně pohybu? Potu? Klidu? Dnešního dne?
➡ Polož si otázku: Co o mně tahle vůně říká?

2. Emoce – střední osa
Přivoň si k předmětu, který máš spojený s bezpečím nebo intimitou (kousek látky, parfém, bylinka, vůně domova).
➡ Otázka: Jakou emoci tato vůně probouzí? Co dnes ve mně touží být ucítěno?

3. Mysl – horní osa
Zaměř se na pach, který v tobě vždy vyvolá jasnost nebo návrat. Vůně lesa? Mýdla? Papíru?
➡ Otázka: Co mi tato vůně připomíná o mně samotném? Jaký obraz, myšlenku, rozhodnutí?

🔹 Zakončení

Otevři oči. Napiš si tři slova, která v tobě zůstala. Tělo, emoce, mysl.
To jsi ty. Právě teď. V celé své vůni.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Člověk člověku je nejnavštěvovanějším divadlem

Obrázek
   Vstupní opona se zvedá a my se ocitáme uprostřed ohromného divadla nazvaného život. Každý z nás má svou roli a denně stojíme na jevišti, předvádíme své scény a interagujeme s ostatními herci. Toto představení nikdy nekončí, ať už je den slunečný nebo deštivý, ať procházíme radostí nebo výzvami.  Klíčovou otázkou není, zda budeme hrát tuto hru, ale jak ji budeme hrát. Máme na výběr, zda budeme hrát s vášní, odvahou a laskavostí, nebo zda budeme jen přihlížet z pozadí. Život nám dává možnost být tvůrci vlastního příběhu, režiséry našich rozhodnutí a herci vlastního osudu.  Každý okamžik je jedinečnou příležitostí vyjádřit naši autentičnost, sdílet lásku, a objevovat nové cesty. I když se naše role mohou měnit a scény se střídají, naše síla spočívá v tom, jak využijeme každý okamžik na plné využití. Život je krásné divadlo, které hrajeme každý den. Tak prožijme svůj příběh s vášní, soucitem a vděčností, protože v konečném důsledku jsme tvůrci svého vlastního umění na...
Čtěte více »

Skutečnou alfu poznáte podle toho, že si cení života

Obrázek
Myšlenka alfa jedince je všeobecně rozšířeným mýtem o vlčích smečkách, který však příliš zjednodušuje komplexnost sociální interakce u zvířat. A my jako lidé vnímáme témata dominance jednotlivců v naší společnosti právě na základě podobných omylů. Alfa samčí dominantní role v lidské a zvířecí společnosti byla dlouho považována za danou konstantu. V posledních letech se ukázalo, že právě tato myšlenka vedla až příliš často k hrubému zjednodušování komplexnosti prožívaných sociálních interakcí u zvířat. V přírodě vlci tvoří prostě rodiny. Ty vede chovný pár a spolu s ním jsou v rodině starší, mladší a nejmladší potomci. A stejně jako je u indiánů velmi vzácné skalpování, tak i u vlků je velmi vzácná krvežíznivost a zuřivé rvačky. U indiánů proto, že to nikdy nebyl jejich zvyk, skalpování v USA zavedli až běloši, aby si za vlasy ze zátylku lebky nechali platit za zneškodnění „nepřítele“, a stejně tak jsou liché pověsti o krvavých vlcích a jejich touze po zabíjen í. Machismus neboli pojetí...
Čtěte více »

Rituál, co není na prd

Obrázek
Jeden z funkčních mozkových trustů mi odešel do Valhally, když mi neznámá žena na semináři o rituálech a jejich důležitosti v našich životech špitla do ucha po mém nechápavém výrazu na lektorem nadhozený problém tuto větu: „Poslouchej své tělo“. Vzhledem k tomu, že jsem si večer před tím dal hráškovou polévku, neuposlechl jsem ji ani to tělo. Ale musím uznat, že osvícení si mnohdy vybírá skutečně zajímavé cesty. Proboha zpět, ne tohle není povídání o tom, jak mě osvítil prd z polévky z hrášku, ale je o tom, že pokud si umíme v životě stanovit aspoň jeden pravidelný rituál, pak by to měl být stálý čas našeho probuzení. Řeknete si, copak to není úplně jedno? Vstanu, tak vstanu. Hele, vyzkoušel jsem to a není. Jsem freelancer a spát jdu, když chci. Se vstáváním jsem to měl podobně. Měl jsem. Dost podstatný problém, a to jsem opravdu netušil, hraje v našem životě, pravidelná doba vstávání. Vynahradit si neklidnou noc posunutím budíku o několik hodin zpět se může v grogy nočním stavu zdát ...
Čtěte více »